Novinky třeba přijímat střídmě.
Informace jsou lidská potřeba, ale i rozptýlení. Když prokrastinujeme, prelúskavame sociální sítě, kontrolujeme e-maily každých pár minut, čteme si novinky na zpravodajských portálech.
Zároveň se často stresujeme, protože nasáváme i nepotřebné, či dokonce negativní informace, kterých je příliš mnoho.
U některých může tento stav dojít až do takzvané infofóbie, strachu z informací, o kterém ví, že má své logické vysvětlení. Příliš mnoho špatných zpráv zkrátka zatěžuje náš mozek, frustruje nás a dostává do špatné nálady.
Avšak – co by se stalo, kdybychom počty nových nakažených na koronavirus nesledovaly každý den, ale jen občas?
Co by se stalo, kdyby jsme snídali soustředění a nekontrolovali při tom nové e-maily? A co by se stalo, kdybychom neznali všechny detaily chorvatského zemětřesení?
Naordinovat si informační „dietu“ je v dobách, kdy se na nás valí obrovské množství nepříjemných informací, pro některé lidi východiskem před stresem a depresemi.
Skladujeme informace bez hodnoty
V kontaktu s nějakým informačním kanálem jsme desítky ráz za den, ať už jde o zprávy přečtené na smartphonu, tabletu, notebooku nebo v televizi či rádiu.
Průzkumy ukazují, že průměrný uživatel internetu stráví denně online šest hodin a 43 minut. To znamená dohromady více než sto dní ročně a více než 40 procent našeho bdělého života používaje internet. Vyplývá to z celosvětové analýzy roku 2020 od agentury We Are Social.
V konečném důsledku jsme různým obsahem, zprávami a mnohými nepotřebnými informacemi přesyceni, obírají nás o čas i klid.
